Naše chovatelská stanice sídlí v severních Čechách, kraji Lučanů a dobrého piva, v Žatci.

     Toto plemeno nás zaujalo již v roce 1994 a po téměř dvouletém získávání různých informací a rad, posléze i zklamání, kdy na nás nezbylo štěňátko, jsme se konečně dočkali. V té době bylo u nás asi jen pět chovatelských stanic. Z chovatelské stanice Strážce z Tibetu jsme si přivezli prvního pejska Congara.

     Chovatelům jsme slíbili, že se určitě zúčastníme různých výstav, i když jsme si v duchu říkali, že přeci nebudeme běhat někde v kruhu, že si raději uděláme krásnou procházku do přírody. Nakonec jsme se rozhodli, že to zkusíme. Z výstavy jedné byly tři. Začalo se nám to velmi líbit. Našli jsme tam totiž mnoho nových přátel a s chovateli našeho pejska jsme se začali i navštěvovat.

     Po dvou letech jsme usoudili, že by "Conýsek" určitě přivítal nějakého kamaráda, tak jsme mu od našich přátel přivezli Falca. S Falcem nám začala výstavní kariéra a vše se rozjelo naplno. Aby ne, kam přijel, tam zvítězil. Po třech letech a dlouhém přemýšlení jsme si řekli, že to chce změnu. Rozjeli jsme se pro mazlivou a později i uštěkanou holčičku jménem Jin. Když nám dospěla, usoudili jsme, že také máme nárok mít naše vlastní štěňátka.

     10. ledna 2004 jsme se dočkali a Jin se stala maminkou 8 krásných a čiperných štěňátek. Pro všechny jsme po krátké době měli zájemce. Některá našla svůj domov i v zahraničí,  USA a Polsku. Jenom pro holčičku Aileen si jeden 100% zájemce nepřijel. Loučení se štěňátky je smutné, i když víme, že jdou do dobrých rukou. A když už vám některé zůstane doma déle, než jste čekali, tak to nemůže dopadnout jinak (alespoň v mém případě), než že si ho necháte.

     Od té doby naše chovatelská stanice SAGA - DAVA čítá čtyři tibetské dogy. Když jdeme s našimi miláčky na pravidelnou vycházku, někteří lidé jen kroutí hlavou. No a ? Ať kroutí dál, možná časem budou kroutit ještě víc.